Štítek: poezie

P. F. 2026

Milí lidé našeho věku, kéž se naše kroky rokem 2026 shodují délkou i směrem s naším nejvnitřnějším pocitem...

22.12. 2025388x0 Komentářů

potkal jsem dívku co slyší mlčela ze zvyku desítky dlouhých let vzpomínkou sáhla na tóny světa vyšší...

sklopím oči a na chvíli se ztratím tak ona v pokoře slova kreslí obraz duše přikrčená čeká až sebevědomí se vrátí...

Najednou se z nebe snesla krásná zelenozlatá vážka a usedla poblíž jednoho z věnců. Po chvíli dvakrát či třikrát volně obkroužila rakev a zmizela ...

proud slov jak paprsek rozrazil mlčení když Měsíc a Odvaha dosáhli úplnosti v lehkosti vydal se svět kolem proměnit...

až Čas zaklepe na své vlastní dveře pak otevře se Mysl a vyplují obrazy třeba o koni co létá ač neopeřen...

Dívka kráčela procházkou známými cestami. V hlavě se honily myšlenky nejprve obvyklým tempem...

čekalo mimo čas až noha šlápne a ruka vyloví jej ze dna...

tak jak se máte holky moje vím bolelo vás to asi nejmíň trošku pak zavezly nás společně do pokoje...

Ta kráčí kruhem každý krok zmenšuje jeho poloměr po křivce otazníku jak lehké je být zebře pruhem...