paprsek
proud slov jak paprsek rozrazil mlčení když Měsíc a Odvaha dosáhli úplnosti v lehkosti vydal se svět kolem proměnit...
Štítek: poezie
pro Debbie
až Čas zaklepe na své vlastní dveře pak otevře se Mysl a vyplují obrazy třeba o koni co létá ač neopeřen...
dlaně nad krajinou
Dívka kráčela procházkou známými cestami. V hlavě se honily myšlenky nejprve obvyklým tempem...
Boží oko
čekalo mimo čas až noha šlápne a ruka vyloví jej ze dna...
koukátka
tak jak se máte holky moje vím bolelo vás to asi nejmíň trošku pak zavezly nás společně do pokoje...
Prázdno a Ta
Ta kráčí kruhem každý krok zmenšuje jeho poloměr po křivce otazníku jak lehké je být zebře pruhem...
ššš eptem
ššš eptej mi o kráse mé vemněženy klidně mi slova i dvakrát zopakuj vzpomínky obav něhou zasněženy a na chvíli tuhle prosebně volám Stůj
bezeslovné hlubiny
Najednou se z nebe snesla krásná zelenozlatá vážka a usedla poblíž jednoho z věnců. Po chvíli dvakrát či třikrát volně obkroužila rakev a zmizela ...
cesty snů
copak je asi za stěnou z mlhy? čípak to v dálce slyším hlasy? proč nemohl by tenhle most být z duhy? drobounké kapičky sedají na mé řasy ...
v záčasí
Čas drobí či natahuje kroky domluva s ním je vždycky těžká pletou se lidské duši dny hodiny a roky soutěží s Časem lidské mysli koloběžka