impro

Jana je mým pohledem výtečná průvodkyně ke zkoumání vlastního nitra, klíčnice chrastící svazkem klíčů tak bohatým a pestrým, že si každý dokáže v sobě vybrat, jaké dveře či zámek se pokusí otevřít.

tak jsem tu
a odevzdávám co myslím že bych měl
a je mi bráno o čem jsem nevěděl
a blížím se nahotě
v níž sestoupil jsem na tuto planetu

a tak jsme tu
a tkáme sítě v setkáních
a z příze je cítit vnitřní smích
i když jsme právě sklonění
pod palbou emočního náletu

a tak cítím
a pěstuji in vitro svoji duši
a vím že duše ví co já jen tuším
o ní a o přízi a o životě…
v blízkodálce nitra světlo svítí

a tak díky
a když ty ve slovech už zmizí
a okemsledné zdá se být už cizí
z hloubi mě dál svítí
ony „jsem tu“ okamžiky

(impro s Janou)