Motýl a Duše: jak se (také) rodí fotografie
Sedíte zpocení ve stínu keře, abyste za malou chvíli znovu dobrovolně vstoupili do odpolední červencové výhně a proměňovali část země ze skladiště odpadu v ráji vegetace na cosi harmoničtějšího. Vzhlédnete k nebi a uvidíte Motýla. Velkého motýla a až neuvěřitelně rychlého.„Ahoj. Počkej chvíli! Můžu si Tě vyfotit?“Samozřejmě nečekám, že odpověď uslyším, samozřejmě čekám, že odpověď uvidím. Motýl zmizí za keřem. Tak nic. Vzápětí se...