Štítek: poezie

mrknutí

mrklo oko šibalsky ze západu to když Slunce chystá se přikrýt tmou klíčem minula uzamknem' dnešek ve stínu večera kdesi vzadu zážitky jak čerstvě zhaslé svíčky v duši žhnou

hádanky do vany

O tom, co jsou, jak a pro koho vznikly první, to se dozvíte v předmluvě tohoto malého dílka, které si právě hledá cestu do světa k dalším zvídavým dětem. Malá ochutnávka dále. Věnováno Rozárce a Medulce a všem dalším zvídavým Bylo, nebylo, v jedné vesničce nedaleko města bydlela dvě děvčátka. Jak se jmenovala? Počkejte, ta jejich jména voněla jako nějaké kytičky… Už...

srdce

viděla srdce plout a otisknout se do oblohy viděla zlatou záři kolem slunce i dneška aby člověk viděl musí objevit pro to vlohy aby člověk zářil musí přijmout a rozpustit „cesta je těžká“

impro

tak jsem tu a odevzdávám co myslím že bych měl a je mi bráno o čem jsem nevěděl a blížím se nahotě v níž sestoupil jsem na tuto planetu

okno do nekonečna

spirála času stočená do proužku vlasů skrze střed v mikrobodu odolat rozptýlení svodů zralost k vysypání připraveného klasu

doteky obřadu

soustředění na plátně pokory a úcty dar příležitosti právě tady právě teď se nadechnout chrám tiše promlouvá sterými zdánlivě nemluvnými ústy světlo zrozené v plameni svíčky…

tříletí

Tři roky dětského pohledu na svět. Kéž bychom mohli do své zralosti pronést co nejvíce z tohoto nahlížení...

vzkaz řeky vltavy

Když správně nasvítíte vltavín, může se objevit obraz spolu se slovy pro ženu slavící významné životní výročí... z hloubi země v horách zrozená do svých vln jako vlasů ukrývá poklady tónina hlasu v časech kalená neohlíží se na cesty za zády

tMaMá

Text i zvukový záznam je vhodné vnímat jako intimní zpověď autora a přiměřeně této skutečnosti s nimi nakládat. PODĚKOVÁNÍ Děkuji své ženě a svým dětem za důvěru, kterou mě vybavili na cestu za další proměnou a trpělivost, jakou se mnou projevovali a projevují po návratu.Děkuji všem, kteří mě inspirovali k nalezení tMaMá.Děkuji všem, kteří jsou mi nápomocni.Věnováno všem, kteří hledají. UKÁZKA PŘÍBĚHU ZVUKOVÝ ZÁZNAM – KOMPLET

blahobyt strachu

Někdy mraky brání svitu,někdy roušky jsou tím stínidlem.Strach je prý klíčem k blahobytu,jeho cílem je chránit nás a naši zem.Káže státní hlas,jenž na první místo prý moje dobro klade.Právě včas,aby příležitost zvýšit mé bezpečí neležela ladem.Když oheň hasne,je třeba měchu a dmýchat.Dřív, než mnohé bude mnohým jasné,je třeba vířit, kalit, strašit a občas kýchat.Co já? Jsem poslušný občan pečujícího státu?Cítím...