tříletí

Tři roky dětského pohledu na svět. Kéž bychom mohli do své zralosti pronést co nejvíce z tohoto nahlížení…

Jednou ze světa zpráva přiletí,
že dvouletí už jsou tříletí,
že otočil se kalendář
a marné je před časem ukrývat svou tvář.

Malá dětská ručka čím dál lépe prstem míří,
ukazuje na svět ve své dlani jako na talíři.
Ukazuje směry, kam vydat se potřebuje,
ukáže směr větru, ať do plachet jí duje.

Ať pořádně vítr nafoukne tváře,
loďka se světem rozjede a line se z ní záře.
To štěstí z dobrodružství, poznání a objevů
svítí z loďky a tříleté kapitánce z úsměvu.

Bouře rozvlněných neznámých oceánů 
proměnit v klidnou lagunu má kapitánka v plánu.
Důvěra v život je jí nejsilnějším pomocníkem,
ruku v ruce s ní vítězí nad nejedním oceánským trikem.

Ať pluje loďka, ať užívá naplno svobodu tříletou,
ať starší pomůžou, do objevných cest ať se moc nepletou.
Ať může jednou za mnoho kapitol psaných Časem,
Duše vyprávět příběhy s ozvěnou dětství stále v hlase…