pár úvah o zdraví

PRO NEBO PROTI?

Události nás VYstavují, ZAstavují, také PŘEDstavují.
Abych dobře procházel vším tím stavěním, dbám na veškerou hygienu. Umyté ruce jsou samozřejmostí a je to snadné. Udržet další mé substance v čistotě může být náročnější.

A tak se po občasném vyslechnutí či přečtení nějaké zprávy vracím k jednoduchému otázce: PRO NEBO PROTI?
Chci dělat maximum v boji PROTI nákaze, proti viru, proti riziku, proti… ajajaj, ono to nejde vyčíslit!
Chci dělat maximum PRO své zdraví. Úplné. Všeobsažné. Prosté. Čisté. Naprosto hygienické.

Volím PRO. Mnozí z vás vědí, co se za tímto nepatrným rozdílem skrývá za síly. Ale není potřeba vědět, je potřeba zvolit.

STRACH V HOSPODÁŘSTVÍ

Strach z nemoci je nejlepší živnou půdou pro nemoc samotnou, pro zárodek hledající, kde by se uchytil a vyrostl do síly ke škodě svého hospodáře.
Opatrnost je na místě, v příslušných mezích. Šťastný, veselý, usměvavý a tělesně, duševně i duchovně čistý člověk je nezranitelný, nenakazitelný.
Pokusme se přiblížit tomuto stavu.

Neorejme pole a nevyhlížejme nemoc se slovy: Hlavně aby Nemoc nepřišla!
Rozsviťme nad svým hospodářstvím silné světlo, které na dálku oslepí Nemoc pátrající po vhodném hospodáři.

STRACH A DŮVĚRA

Řada z nás řídí svůj svět úhledně zabalenou a pečlivě udržovanou Skládankou síly, intelektu, zkušeností. Jak prvního s věkem ubývá, posledního přibývá. Zajistíme sebe, rodinu, budoucnost…

Pak přijde něco, co se vymyká, něco zcela nového. Na co ona skládanka nestačí. A kdyby intelekt zdolal vícekrát hranici geniality, i kdyby zkušenosti naplnily více životů, nebude to stačit? Jak by mohlo!

Přece je něco, co ve skládance není zmíněno a možná TO tam je, nebo je nejvyšší čas, a právě vhodný, TO tam dodat.

Důvěra. Ne ve svůj intelekt, ten je omezený a nestačí. Ne ve své zkušenosti, i ty jsou omezené a nepomohou.
Důvěra v cosi, co existuje mimo svět šedé kůry mozkové, proto je marné se snažit ji do pochopení zapojovat.
Důvěra v cosi vyššího. Pojmenování je na každém z nás. Třeba Život, Bůh, Vyšší smysl, Tvořitel, Stvořitel…
Ona Důvěra jediná dokáže přemoci Strach, který se zrodil slabostí skládanky, její zranitelností, omezeností, nedostatečností. Bezmocí.
Ona Důvěra přináší Klid, Jistotu.

Nevěříte? A zkusili jste to? Třeba tajně, v noci nebo v jiné chvíli, kdy vás Strach o své blízké či o sebe obzvlášť silně stiskne.
Zkuste, zažijte. A pokud vám ego nedovolí o tom promluvit, nechte si zážitek jako své tajemství.

OBAL

Množí se předpisy a množství dóziček, lahviček a rozprašovačů s dezinfekčními prostředky. Snažíme se chránit. Ruce dezinfekcí, ústa a sliznice různě dokonalými maskami. Vlastně by bylo nejlepší na nic nesahat, s nikým se nestýkat, nic nedýchat, nic nejíst a nepít. Pak budeme v naprostém bezpečí. Jinak se tomu dá také říkat smrt. Buď fyzická, nebo sociální.

Co takhle celotělovou ochranu? Ne, nemám na mysli výbavu protichemického vojska. Mám na mysli obal, který si vytvoříme kolem celého těla myšlenkou, představou, obrazem.

Ne, ještě než se náš Rozum rozchechtá a odvede nás do bezpečí a bezmoci rozumových úvah, zastavme se chvilku. Připusťme, třeba jako hru, že takový obal dokážeme vytvořit. Jeho síla je přímo úměrná naší důvěře. To zní rozumně 🙂

Tato hra, kterou mnozí znáte z různých energetických cvičení a technik, dokáže vytvořit Obal, jemuž se žádná hmatatelná ochrana nevyrovná. Neprodyšně uzavře celé tělo pro vše špatné, je přitom prostupný pro vše potřebné. Je neviditelný, nezničitelný.

Zahrajme si tuto hru na Obal (třeba Vajíčko) se svými dětmi. Jestli my sami nevěříme, nechme věřit je a dopřejme jim vše, co jim může tato „hra“ dát – odolnost, zdraví, štěstí, radost.