mrknutí

mrklo oko šibalsky ze západu
to když Slunce chystá se přikrýt tmou
klíčem minula uzamknem' dnešek
ve stínu večera kdesi vzadu
zážitky jak čerstvě zhaslé svíčky v duši žhnou

že přívaly deště vypláchly dusno novu
že lázeň úlevy smíme brát
že zvedat touhou a důvěrou pohled znovu a znovu
je dar skrze něhož mohou se tváře smát

mrknutí z oblohy lopingem do své duše
zvon kostelní krájí na drobno tuhle chvíli
za oponou zní neslyšně slavnostní tuše
okamžik váhání zda doslechnout vede k cíli...

šťastny ať jsou všechny bytosti o(m)